Jihoafrická republika má ideální podmínky pro výrobu elektřiny ze slunce, jaká je ale realita?

Málokterá země má tak ideální podmínky pro výrobu energie ze slunečního záření, jako právě Jihoafrická republika. V některých oblastech země totiž slunce svítí i více než 2 500 hodin ročně, avšak i přes to je zde energie vyráběná fotovoltaikami prakticky nevyužívaná ^[1]. Většina elektřiny totiž pochází z uhelných elektráren. Ale není se čemu moc divit, neboť Jihoafrická republika patří mezi sedmičku největších producentů uhlí na celém světě ^[2].

Výroba elektřiny z uhlí má prokazatelně neblahý vliv na životní prostředí, proto se nabízí otázka, nebylo by nejenom pro Jihoafrickou republiku lepší, kdyby začala efektivněji využívat k výrobě elektrické energie sluneční svit, či jiné obnovitelné zdroje? Z pohledu ekologičnosti samozřejmě ano, avšak problémem je, že uhlí a vše na něj navázané je v JAR skutečně velkým byznysem, jak tvrdí mimo jiné BBC ve své reportáži ^[1].

V uhelném průmyslu jsou navíc zaměstnány desetitisíce lidí, kteří by jinak přišli o práci, což si JAR už při tak vysoké současné nezaměstnanosti (přes 30 %) nemůže příliš dovolit ^[3]. Tamní ministr energetiky dokonce označil přechod na solární energii za ekonomickou sebevraždu. ^[1]

Jedinou šancí je kompletní změna místního energetického trhu 

Konkrétně z uhlí se v současnosti v JAR vyrábí více než 90 % elektrické energie! ^[4] Podíl takto vyráběné elektřiny se v posledních letech dokonce navýšil, což jenom kopíruje celoafrický trend, kdy počet uhelných elektráren roste a pravděpodobně i nadále poroste. Rovněž se předpokládá, že poptávka po elektřině vzroste na území Afriky v příštích 20 letech trojnásobně. 

Ale zvyšující se poptávka představuje též šanci, jak změnit strukturu energetického trhu a přesedlat na elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů. Byť ze studií vyplývá, že pouze polovina energie v Africe půjde do roku 2040 vyrobit z obnovitelných zdrojů. I to by ale byl citelný posun k lepšímu.  

V JAR začínají vznikat první velké solární elektrárny 

Dobrou zprávou pak je, že v Jihoafrické republice začínají vznikat společnosti, jež si dávají za cíl přechod k zelené energetice. Jednou z těch nejvýznamnějších je firma Red Rocket, která mimo jiné stojí i za stavbou jedné z největších afrických solárních elektráren, jež dokáže vyrobit dostatek elektřiny pro 73 tisíc jihoafrických domácností.  

Aktuálně se počet solárních elektráren v JAR pohybuje v řádech jednotek, přičemž k osvobození se od závislosti na neobnovitelných zdrojích budou potřeba další stovky solárních elektráren. 

Že takovýto přechod na solární energii je možný poté dokládá kupříkladu Keňa, které se podařilo i přes horší ekonomickou situaci docílit stavu, kdy aktuálně produkuje již 70 % elektřiny z plně obnovitelných zdrojů. I tam by mohla JAR hledat inspiraci. ^[5]

Důležitá bude i podpora z Evropy a USA 

Pozitivní je též snaha Eskomu, jedné z největších afrických elektrárenských společností, o uzavření většiny uhelných továren a přechod na solární energii. Avšak bez podpory se to Eskomu určitě nepodaří, neboť má propočítáno, že k úspěšnému přechodu na obnovitelnou energii bude potřebovat asi 750 miliard korun – a sám si může do toho projektu dovolit investovat „jenom“ 160 miliard Kč. 

Během klimatického summitu COP26 nicméně byla schválena další podpora od USA a EU ve výši 180 miliard pro Jihoafrickou republiku v její cestě za zelenou energetikou. Na druhou stranu čínští investoři se zas snaží dotovat výstavbu uhelných elektráren v JAR, neboť Čína je největším uhelným gigantem a má tedy z logiky věci vlastní zájem na udržení a prosperitě uhelného byznysu. Až čas tedy ukáže, jakým směrem se bude chtít JAR vydat.

Autor: Radim Gartner.