Evropa i svět si musí vzít ponaučení ze současné plynové krize

Prakticky všechny evropské země mají v současnosti jeden společný problém, a tím jsou ceny plynu, které začaly růst závratným tempem v druhé polovině loňského roku – tento růst se na evropském trhu pohyboval meziměsíčně v řádech desítek procent.

Takovéto zdražení zemního plynu má pak celou řadu negativních konsekvencí. Dopadá nejenom na spotřebitele, ale i na průmyslová odvětví a podniky, jež jsou závislé na tomto zdroji energie. 

Plynový krize má negativní dopady i na evropské trhy s elektřinou, jež se v hojné míře spoléhají právě na plyn jakožto na okrajové palivo, a jsou proto napřímo ovlivněny jeho vysokými cenami. V neposlední řadě vede plynová krize k cenové inflaci, která v současnosti dopadá na mnoho ekonomik po celém světě.   

Co způsobilo plynovou krizi v Evropě? 

Evropská plynová krize byla způsobena několika faktory, přičemž významnou roli hrálo extrémně rychlé oživení globální ekonomiky v loňském roce, kdy se svět vzpamatovával z prvních covidových vln. Situaci nepřispěly ani výpadky a potíže spojené s údržbou klíčové plynárenské infrastruktury, jak zmiňuje ve své analýze mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency (IEA)).

Evropu významně zasáhla situace spojená s nestabilní dodávkou plynu z Ruska, jenž pro Evropu představuje klíčového dodavatele. Dle IEA došlo v loňském roce o snížení celkových dodávek plynu z Ruska do Evropy o 25 %, což logicky vedlo k navýšení cen této významné komodity. 

Aby se situace stabilizovala, bude v následujících letech potřeba, aby Rusko navýšilo dodávky plynu do Evropy nejméně o jednu třetinu. Do karet levnějšímu plynu nehrají ani jeho momentálně nízké zásoby, které by v případě výpadku dodávky a déletrvající zimy nemusely stačit. Zkrátka na trhu panují obavy o pokrytí poptávky, což opět vede k cenové nestabilitě.

Jak se z krize dostat ven?

Aby došlo k zabránění dalších krizí, EU by dle analýzy měla především urychlit přechod na obnovitelné zdroje, snížit závislost na Rusku a formulovat koherentní energetickou politiku. 

Přechod na obnovitelnou energetiku, což je jedním z pilířů Green dealu, je v mnoha vyjádřeních označován za viníka současné nestálosti na trzích s plynem a elektřinou. Nutno však poznamenat, že tato tvrzení jsou přinejmenším zavádějící, neboť nejde o krizi zelené energetiky, nýbrž čistě o potíže na trhu se zemním plynem.

Naopak správě zvládnutý přechod na zelenou energii může pomoci snížit nestálost trhu s energiemi. Základní příčiny dnešní krize zkrátka leží někde jinde. 

Co je klíčem ke stabilizaci energetického trhu?

Ačkoliv investice do obnovitelných zdrojů v posledních letech narůstají, zdaleka nedosahují rozměrů potřebných k uspokojení rostoucí poptávky po „zelené energetice“. Zemní plyn díky tomu hraje v evropské energetice stále důležitou roli. Má-li dojít k omezení závislosti na plynu, bude nutné zainvestovat napříč celým energetickým spektrem.

Závislost ceny elektřiny na ceně plynu jen tak nevymizí, plyn bude i v příštích letech hrát důležitou roli v energetické infrastruktuře, kde bude mít svou roli jako hlavní záložní zdroj při sezónních výkyvech dodávek elektřiny tvořených primárně zelenou energetikou.

Cena plynu dosáhla svého vrcholu v prosinci 2021, lednový trend je naštěstí již klesající, avšak stále se bavíme o nárůstu ceny plynu kolem 400 % v porovnání s rokem 2019.

Autor: Radim Gartner.