Překvapivá fakta a vyvrácené mýty o solární energii

Solární energie patří mezi obnovitelné zdroje, díky kterým je možné přeměňovat sluneční energie na elektřinu bez znečišťování ovzduší a bez produkce skleníkových plynů. V rámci boje proti klimatické změně představuje fotovoltaika důležitou součást plánů pro uspokojení rostoucí poptávky po čisté energii.

Pojďme se podívat na několik zajímavých faktů o solární energii, která bude v následujících letech hrát v celosvětové energetice čím dál větší roli.

Sluneční záření je nejbohatším zdrojem energie

Fotovoltaika využívá k výrobě elektřiny tepelné a světelné záření produkované Sluncem. Zatímco lidstvo buduje stále nová zařízení, která by sluneční svit dokázala efektivně zužitkovat, planeta Země se přímo koupe v energetickém potenciálu své nejbližší hvězdy.

Na zemský povrch dopadne každou hodinu a půl tolik solární energie, že by to stačilo pokrýt globální spotřebu elektřiny na celý jeden rok. ^[1] 

Fotovoltaika je nejrychleji rostoucí a nejoblíbenější čistý obnovitelný zdroj

Ještě v roce 2010 se v celosvětovém měřítku podílela fotovoltaika na energetickém mixu z pouhých 0.06 %. V průběhu devíti let se toto číslo vyšplhalo na 1.11 %. ^[2]

Zároveň je solární energie nejrychleji rostoucí ze všech obnovitelných zdrojů, její podíl na zvyšování instalovaného výkonu dosáhl v roce 2019 hodnoty 10.3 % ve srovnání s 0.8 % z roku 2010. ^[2]

Jen za rok 2020 vzrostlo množství energie z fotovoltaiky o 22 % a spolu s větrnými elektrárnami tak od roku 2015 více než zdvojnásobila produkci. ^[3]

Životní cyklus solárních panelů vytváří jen minimální uhlíkovou stopu

Samotná přeměna sluneční energie na elektřinu probíhá bez vzniku škodlivých emisí, ale totéž se nedá říct o ostatních procesech, které se s fotovoltaikou spojují. Do celkové uhlíkové stopy solárních panelů se propisuje jejich výroba, přeprava, montáž, údržba, demontáž a likvidace, tedy celý poměrně dlouhý životní cyklus. ^[4]

Odhaduje se přitom, že v přepočtu na vyprodukovanou kilowatthodinu elektrického proudu vzniká u fotovoltaiky zanedbatelná uhlíková stopa odpovídající 0,03 – 0,08 kg CO₂. Solární panely svou uhlíkovou stopu „splatí“ zhruba za pouhé 3 roky práce.

V zahraniční literatuře se často udává pojem „carbon debt„, neboli „uhlíkový dluh„. Jedná se o metriku vyjadřující rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného oxidu uhličitého vs. množství, které je samotnou činností vykompenzováno.

https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/carbon-debt

Fotovoltaika generuje přes 3 % celosvětové energie

Množství energie ze solárních zdrojů za rok 2020 dosáhlo rekordní hodnoty 921 TWh, což odpovídá 3,1 % celosvětové produkce elektrického proudu. ^[5]

Obrovský podíl na tomto vývoji má Čína, která byla zodpovědná za 75 % všech nových fotovoltaických instalací mezi lety 2019-2020. ^[5]

Fotovotlaická elektrárna může fungovat až 40 let

Mnoho lidí před pořízením fotovoltaické elektrárny řeší, jakou životnost mají solární panely. Nové solární panely dosahují takových kvalit, že mají dnes již životnost 40 let i více bývá reálně dosažitelným standardem. ^[6]

Limitujícím faktorem pro dlouhé roky provozu se tak u fotovoltaických elektráren stává spíš kvalita nosné konstrukce pod samotnými panely a trvanlivost dalších potřebných struktur, které jsou nutné k provozování fotovoltaické elektrárny. ^[6]

Solární energie bude do roku 2024 až o 35 % levnější

Fotovoltaika zažívá obrovský boom hlavně díky klimatickým cílům jednotlivých států. V Austrálii využívá střešní solární panely každá třetí domácnost, Spojené státy by měly do konce roku 2023 zdvojnásobit instalovanou kapacitu slunečních elektráren a tak bude tento zdroj energie stále dostupnější a výhodnější. ^[7]

V roce 2020 se stala sluneční energie historicky nejlevnějším zdrojem

Podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelné energie (IRENA) za rok 2020 se solární energie stala nejlevnějším zdrojem elektřiny v moderní historii. Zejména africké státy s ideálními klimatickými podmínkami proto fotovoltaiku začínají více využívat. ^[8]

Největší solární farma světa se nachází v Maroku

Koncentrační sluneční elektrárna Noor Complex leží v saharské poušti na území Maroka. Díky výhodnému geografickému umístění s velkou intenzitou slunečního svitu dokáže produkovat dostatek elektrického proudu pro 1 milion lidí. ^[9]

Instalovaná kapacita fotovoltaiky roste nejrychleji v Číně

Čína buduje obrovské množství nových slunečních a větrných elektráren, aby dosáhla stanovených cílů v boji proti změně klimatu. Možná je to pro čtenáře překvapením, ale Čína se skutečně stává zemí spoléhající výrazně na ekologické zdroje elektřiny. ^[10]

Plánovanou instalovanou kapacitu 1.200 GW (v součtu sluneční a větrné energie) pravděpodobně pokoří už v roce 2026, tedy o šest let dříve, než se předpokládalo. ^[10]

Indie chce být světovou jedničkou v oblasti solární energetiky

S cílem produkovat nulové emise skleníkových plynů nejpozději v roce 2070 se Indie pouští do intenzivního využívání obnovitelných zdrojů energie, které by nahradily spalování fosilních paliv ve starých elektrárnách. ^[11]

V průběhu roku 2022 chce instalovat kapacitu 100 GW v podobě solárních panelů, spojených s rozvodnou sítí. Dále plánuje tato země i podporu decentralizovaných energetických zdrojů, jako jsou střešní solární panely pro domácnosti. ^[11]

Problémy s dodávkami by mohly rozvoj fotovoltaiky zbrzdit

Pořizovací cena solárních panelů v posledním desetiletí postupně výrazně klesala, ale tento pokles se nyní zastavil. Na vině je kromě jiného i pandemie Covidu-19, která způsobila výpadky dodávek surových materiálů pro výrobu panelů, ale také zdražila dopravu, která se do výsledných nákladů promítá. ^[12]

Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to u některých států vést ke zpomalení přechodu na obnovitelné zdroje energie. ^[12]