Německo se vrátí k uhlí. Chce mít zálohu namísto plynu

Řada evropských zemí ve snaze zabránit po případném přerušení dodávek plynu Ruskem kolapsu svého energetického systému obnovuje provoz uhelných elektráren. S touto alternativou počítá například Německo, které v současné době připravuje právní rámec pro reaktivaci elektráren na fosilní paliva, jak informoval magazín Balkangreenenergynews.com. Jejich provoz přitom dle původního záměru měl být ukončen v průběhu letošního a příštího roku.

Lhůta pro ukončení těžby uhlí platí

Německá vláda je odhodlána lhůtu pro postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 dodržet. Zároveň dokončuje projekty na stavbu terminálů na zkapalněný plyn (LNG), pracuje na rozvoji plynárenské infrastruktury a spolu s tím spotřebitele tlačí k maximálním úsporám energie.

Kompenzace za udržení zařízení v pohotovostním režimu

Nová legislativa provozovatelům uhelných elektráren také ukládá povinnost udržovat v zásobnících vysoké zásoby paliva. Udržení zařízení v pohotovostním režimu až do roku 2024 jim navíc bude kompenzováno. Je třeba poznamenat, že vlastníci některých uhelných elektráren jsou v rámci programu na odklon od fosilních paliv finančně kompenzováni už delší dobu.

Lignit, uhlí a ropa

V záloze v současné době jsou uhelné elektrárny s kapacitou 4,3 GW. Obnovena by měla být činnost celkem 26 zařízení s celkovým výkonem 8,5 GW. O pěti z nich se stále uvažuje. Dalších pět využívá lignit, patnáct uhlí a šest jako zdroj energie využívá ropu.

Provoz uhelných elektráren prodlužuje také Itálie

Provoz čtyř uhelných elektráren o dva roky prodlužuje také Itálie, která se původně zavázala, že se od fosilních paliv odkloní v roce 2025. Po ruské invazi na Ukrajinu toto rozhodnutí ale přehodnotila.

Za zmínku stojí, že skupina zemí G7, jejímž členem je také Itálie, nedávno vydala prohlášení, že do roku 2035 v rámci úplně dekarbonizace odstraní téměř všechny emise skleníkových plynů z energetického sektoru

Těžbu obnovuje Rumunsko a Řecko

Podobně se k problému staví i země jihovýchodní Evropy. Uhelné elektrárny ve snaze snížit svou závislost na dovozu plynu a ropy z Ruska znovu zprovozňuje Rumunsko.

Řecko zvyšuje těžbu o padesát procent a svou poslední uhelnou elektrárnu Ptolemaida 5 plánuje provozovat až do roku 2028. Donedávna se přitom ještě spekulovalo, že by projekt po několika letech mohl být přerušen, nebo alespoň převeden na plyn.

Těžba uhlí vzroste

Evropská komise odhaduje, že spotřeba uhlí v příštích pěti až deseti letech ve srovnání s projekcemi z doby před ruským útokem na Ukrajinu, vzroste minimálně o pět procent. Podle zprávy společnosti TransitionZero zabývajícími se finančními analýzami dopadů odklonu od fosilních paliv, je nyní přímý přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům levnější, než pokud by k němu došlo přes zemní plyn.

Poptávka po fosilních palivech roste

Nové sankce proti Rusku zahrnují zákaz dovozu uhlí z této země, což samozřejmě zvýší poptávku po fosilních palivech z jiných zemí. To s sebu přinese i zvýšení jejich ceny. Jihovýchodní Evropa přitom čelí větším energetickým hrozbám než zbytek Evropy. Proto se země využívající uhlí maximálně snaží tento sektor posílit.