Obrovská rozloha půdy, kterou zabírají solární parky, nemusí nutně ležet ladem. Jak ukazují nejnovější výsledky z praxe, dá se výroba energie spojit s pěstováním rostlin i chovem zvířat na stejné ploše. Jedním z ideálních odvětví zemědělské produkce je v tomto směru včelařství. Nejenže včelstva bez problémů prosperují v pomyslném stínu solárních panelů, ale dokonce se jim daří lépe, než na jiných stanovištích.
Pastva včel pod solárními panely
Agrivoltaika se zabývá navrhováním inovativních systémů, které umožní využívat zemědělskou půdu k produkci energie a zároveň i k pěstování plodin či chovu zvířat. Ukázkovou kombinací je pěstování aromatických bylin, chov včel a výroba medu.
Právě pro takové spojení je koncipován solární park, který vyrostl u španělského města Carmona. Při maximálním výkonu 100 MW dokáže zásobovat elektřinou až 30 tisíc domácností a zabránit tak produkci milionů tun CO2.
Společnost Endesa, která je provozovatelem tohoto zařízení, se snaží o smysluplnou udržitelnost. Právě proto bylo rozhodnuto osít půdu pod solárními panely zčásti směsí travin, které poslouží jako pastva pro stáda ovcí, a na třech hektarech pěstovat aromatické byliny (šalvěj, rozmarýn, oregano a koriandr). To vše doplňuje 50 – 60 moderních včelích úlů.
Čistá energie a čistý biotop
V prvním roce svého fungování dokázalo včelaření mezi solárními panely svými výsledky překonat obdobně velká včelařství v běžných oblastech. Za vysokým objemem i kvalitou produkce stojí jednak pastva včel na aromatických medonosných bylinách, ale také čistota prostředí.
Na celé rozloze fotovoltaického areálu se hospodaří bez použití herbicidů, fungicidů a dalších chemických prostředků, takže tu vzniká ideální biotop pro hmyzí opylovače. Včely se navíc mohou postarat o dosažení vyšších výnosů u některých rostlin, kde je produkce závislá právě na míře opylení.
Včelstva jsou monitorována online
O chov včel v prostoru solární elektrárny ve španělské Carmoně se stará včelař Juan Ignacio Lopez s rodinou, a využívá přitom moderní technologie na maximum. Každý úl má automatické otevírání a zavírání, regulovanou ventilaci, možnost na dálku sledovat produkci medu a také ochranu před odcizením díky GPS sledovacímu zařízení.
Jde o skvělou ukázku toho, jak mohou fungovat tradice a inovace, příroda a technologie i energetika a zemědělství. Právě poslední dva zmíněné obory by podle společnosti Endesa neměly o prostor soupeřit, ale naopak by se měly vzájemně podporovat.
Úly mezi solárními panely v Česku
Česká republika je včelařskou velmocí v srdci Evropy, a tak se i zde začíná uplatňovat chov včel v areálech velkých slunečních elektráren na zemědělské půdě.
Příkladem může jít tuzemská firma Solar Global, která umožňuje chovatelům rozmístění úlů mezi svými solárními panely. Kromě toho v rámci ochrany přírody a krajiny podporuje tato společnost i pastvu ovcí, budování hmyzích domečků a další kroky k udržení biodiverzity tam, kde je instalována fotovoltaika.
Comments (1)
Radimsays:
18. 7. 2022 at 18:49Není podstatné, že se pod panely dá něco pěstovat. To se skutečně pod panely a mezi panely dá. Podstatné je, aby to pěstování nebylo nějaké ruční pěstování s pravěkou produktivitou, ale aby se při tom pěstování daly využít vymoženosti dnešní techniky, mechanizace a případně v budoucnu automatizace. Jedině potom bude takové pěstování třeba bylinek snášejících stín a polostín konkurenceschopné proti pěstování na obyčejných polích nebo v hydroponických kulturách.