Mimořádné zisky energetických firem rozdá Evropská unie svým občanům

Nezadržitelně se blíží zima a začátek topné sezóny, ale trh s energiemi se zatím nevrací k normálním cenám, jaké byly v minulých letech. Evropská komise proto konečně přišla s konkrétními kroky, které mají snížit dopady energetické krize na běžné občany. Zátěž mnohonásobně vysokých cen elektřiny a plynu je totiž pro většinu domácností a rodin již neúnosná.

Jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je třeba postupovat hned na několika pomyslných frontách. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné podpořit ještě rychlejší odklon od fosilních paliv, než měla Evropa původně v plánu, a to prostřednictvím řady systémových změn. Krátkodobé plány se soustředí na bezprostřední pomoc koncovým spotřebitelům, která bude financována ze zisku energetických firem. 

EU sebere výrobcům elektřiny všechny nadměrné zisky

V souvislosti se zastropováním cen energií v České republice se často hovoří o tom, kde chce vzít vláda prostředky na financování takových kroků. Evropská komise má u svých opatření v tomhle jasno: “Bohatým brát a chudým dávat,” dal by se jednoduše popsat plánovaný postup. 

Provozovatelům tepelných elektráren, které spalují fosilní paliva, výrazně vzrostly náklady zejména v důsledku nejistoty na trhu se zemním plynem. To vedlo přirozeně i k raketovému růstu ceny vyráběné elektřiny. Na vlně tohoto růstu cen se však svezly i elektrárny, u kterých k žádnému zvýšení nákladů nedošlo – jaderné, větrné, vodní, solární atd. Právě u těchto producentů chce Evropská komise zastropovat cenu za MWh na hodnotě 180 EUR. 

Při prodeji elektřiny za v současnosti vyšroubovanou tržní cenu se všechny finanční prostředky nad touto cenovou hranicí budou prostřednictvím evropských fondů přerozdělovat jednotlivým státům a využívat k ochraně spotřebitelů a podpoře domácností, které energetická krize zasáhla nejvíce.

Mimořádná daň se dotkne i zisků z fosilních paliv

Jak řekla von der Leyenová, je sice správné generovat zisk, ale nesmí se tak dít na úkor občanů a se zneužitím dopadů válečného konfliktu na evropském území. Odvádět podíl ze svých mimořádných zisků budou i společnosti, které obchodují s ropou, plynem, uhlím a dalšími energetickými komoditami.

Zazněly odhady, že toho mimořádné zdanění přinese ročně až 140 mld. EUR pro boj s následky krize na energetickém trhu.

Omezit spotřebu energie je nezbytné, ale situaci vyřeší jedině reforma energetického trhu

Kroky k úspoře energie jsou nutné na všech úrovních – od průmyslových podniků přes obchody a úřady až po běžné domácnosti, každý musí dělat maximum pro zmírnění dopadů krize, kterou vyvolalo Rusko.

Ursula von der Leyenová zmínila ve svém nedávném projevu například italské dělníky v místní keramické dílně, kteří se rozhodli posunout si začátek pracovní doby do velmi brzkých ranních hodin, aby se maximálně využilo levnějšího nočního tarifu na elektřinu. Ani při maximálních úsporách se však nedá čekat, že by to stačilo k vyřešení energetické krize.

Současnou situaci srovnává s „krizí fosilních paliv“ v 70. letech. Mimo jiné byly tehdy vyhlášené víkendy bez aut, aby se alespoň částečně snížila spotřeba. Zároveň předsedkyně kritizuje fakt, že jsme se z tehdejší situace nepoučili a závislost na fosilních palivech se nijak významně nesnížila. Naopak jako pozitivní příklad uvádí Dánsko, které bleskurychle maximalizuje své snahy o instalaci nových větrných parků ve spolupráci se sousedními státy.