Větrné elektrárny mají problém – v Evropě je méně větru než kdy dříve. Může za to globální oteplování?

Větrné elektrárny jsou společně s těmi fotovoltaickými středobodem zájmu široké veřejnosti, která důvěřuje v obnovitelnou energetiku. Zatímco fotovoltaika bojuje s absencí světla v noci a zároveň s akumulací energie, která v dnešní době ještě není na takové úrovni, jak bychom si představovali, ani větrným elektrárnám se nevyhýbají problémy – největším problémem současnosti je signifikantní zpomalování rychlosti větru.

Dokonce minulý rok byl v Evropě z tohoto pohledu katastrofální. Evropa tak musela čelit něčemu, čemu se říká „větrné sucho“. Oproti běžným rokům totiž vloni zpomalila rychlost větru o více než 15 procent, v některých částech Evropy dokonce ještě výrazněji. Moc růžové nejsou ani vyhlídky do budoucna, předpokládá se další zpomalování větru v následujících desítkách let. Do roku 2100 by pak mohla průměrná roční rychlost větru klesnout až o 10 procent.

Pomalý vítr dokáže mít vskutku drastické dopady na zelenou energetiku

Jaké jsou hrozby související s poklesem rychlosti větru? Snižující se trend rychlosti větru může mít kromě negativního dopadu na dlouhodobou výrobu čisté zelené energie vliv i na schopnost většího rozptýlení znečišťujících látek ve velkých městech, což zákonitě povede ke zhoršení kvality ovzduší, a tím pádem v konečném důsledku může zpomalující vítr negativně ovlivnit lidské zdraví. Dále existují kvůli vlivu větru na vypařování i obavy o jeho dopady na zemědělství a hydrologii.

Zpátky však k energetice. Na ní se propad rychlosti větru podepíše hůře, než byste možná čekali. Důkazem budiž situace ve Velké Británii z minulého roku. Zatímco ještě v roce 2020 se větrné elektrárny staraly o produkci 18 procent britské energie, tak o rok později toto číslo kleslo na pouhá 2 procenta! Takto výrazný propad ve výrobě větrných elektráren dokonce donutil Brity otevřít dvě nové elektrárny na fosilní paliva, což jde proti trendu, kterým by se měla a chtěla energetika v příštích letech ubírat. Ale zkrátka přírodě holt poručit nelze.

Co je příčinou globálního zpomalování větru?

Odborníci na klimatologii v čele s Azorinem-Molinou se pokouší rozluštit, zda je propad rychlosti větru jevem způsobeným klimatickými změnami zapříčiněných člověkem, nebo zda k němu došlo jakožto k jevu, jenž je součástí běžných klimatických cyklů.

Za hlavní viníky zpomalení větru je přitom považována urbanizace, neboť v důsledku ní dochází ke zdrsňování a větší členitosti zemského povrchu, což zákonitě zpomaluje vítr, a měnící se využívání půdy, jež opět vůbec neprospívá přirozené fluktuaci větru. Jiní zas naznačují, že za poklesem může být změna klimatu a s ní spojený způsob, jakým vzduch cirkuluje kolem planety.