Švédsko vytvořilo během letošního roku rekord v produkci větrné energii za 1 měsíc. Proč to ale není zas tak dobrá zpráva, jak by se na první pohled mohlo zdát? Protože Švédsko má opravdu ambiciózní cíle v oblasti čisté energie a usiluje o dosažení výroby elektřiny 100% z obnovitelných zdrojů do roku 2040. Do roku 2045 pak chce tato severská země mít nulovou emisi skleníkových plynů.
Alespoň to byly plány stanovené za vlády zdejší sociální demokracie, kterou ale koncem loňského roku nahradila středopravicová aliance tří stran. A právě ta nepokračuje, i přes pokořený rekord, v nastolených plánech svých předchůdců a zaostává za nimi. Současná čísla se tedy dají považovat za mírné zklamání.
Jak Švédsko vytvořilo nový rekord ve výrobě větrné energie?
Více než čtvrtina elektrické energie ve Švédsku pochází z větrné energie. Konkrétně Švédsko vyrobilo v dubnu rekordních 28 procent veškeré elektřiny z větru, čímž těsně překonalo 27% rekord z února letošního roku. I v dalších měsících se očekává pokračující nárůst.
Vyšší produkce elektřiny pomocí větru činí švédskou síť odolnější vůči výpadkům a chrání spotřebitele před vysokými cenami. A to, že tohoto rekordu dosáhlo právě Švédsko, pochopitelně není náhoda – tato severská země totiž dlouhodobě investuje obrovské množství peněz do čisté energie. Od roku 2018 se jeho větrná kapacita zdvojnásobila a tato severská země se nyní může chlubit téměř 5 000 funkčními větrnými turbínami.
Ty v dubnu vyrobily celkem přibližně 4 terawatty energie – 28 procent poptávky po elektřině v zemi. V roce 2022 pak Švédsko nainstalovalo zařízení schopná generovat až 2,4 GW energie. Pouze Německo nainstalovalo více, a to kolem 2,5 GW. Jeden gigawatt výkonu přitom dokáže napájet přibližně 750 tisíc domácností.
Dojde ve Švédsku ke zvýšení emisí?
Přínosem větrné energie je obzvláště to, že není ohrožena suchem, jež sever Evropy běžně sužuje, tak jako je tomu v případě vodní energie. Avšak nová středopravicová koaliční vláda není v oblasti klimatu a větrné energie tak ambiciózní jako byli její předchůdci, alespoň to prohlásila Cecilia Hermanssonová, předsedkyně švédské Rady pro klimatickou politiku. Zkrátka má pocit, že Švédsko schází z dobře nastolené cesty.
Současný progres by totiž nestačil k dosažení cílů o snížení emisí do roku 2030. Dokonce v krátkodobém horizontu hrozí, že v této severské zemi dojde ke zvýšení emisí skleníkových plynů. Pokud se emise skutečně zvýší, bude to vůbec poprvé za poslední dvě desetiletí.
Potěšujícím zjištěním není ani to, že dle kritérií Evropské unie jsou pouze čtyři země (Finsko, Chorvatsko, Litva a právě i Švédsko, jež ale za svými interními plány zaostává) ze 27 členských aktuálně schopné dosahovat dostatečně vysokého ročního nárůstu kapacity větrných elektráren, aby dokázaly plnit emisní cíle.
