Prognózy na příští rok ohledně cen elektřiny jsou rozpačité. Domácnostem elektřina mírně podraží, ale realita mohla být jiná. Vzhledem k výraznému poklesu silové složky elektřiny by dokonce mohlo dojít i k poklesu. To se ale nestane. Proč vlastně bude docházet k růstu cen, když cena silové elektřiny klesá?
Z čeho se skládá cena elektřiny?
Cena energií se dělí na dvě základní složky – regulovanou a neregulovanou. Dle definice Energetického regulačního úřadu platí:
- Neregulovanou část určují sami jednotliví dodavatelé, jedná se o klasickou tržní cenu, která je odvozená od ceny komodity na burze (tj. cen silové elektřiny a zemního plyn na velkoobchodních trzích) a řídí se obchodní strategií konkrétního dodavatele.
- Výše regulované části se řídí každoročními cenovými rozhodnutími ERÚ. Platíme v ní za provoz, údržbu, posilování či inovace sítí, respektive za bezpečný a spolehlivý provoz soustav. U elektřiny se navíc vybírá příspěvek na elektřinu z podporovaných zdrojů energie.
Před pár dny ERÚ zveřejnil návrhy cen regulované složky, které nyní procházejí konzultačním procesem, přičemž konečné ceny regulované složky pro rok 2024 budou známé na konci listopadu. Ve veřejné sféře je tak rozprouděná diskuze o cenách elektřiny, které můžeme očekávat příští rok.
Proč se dočkáme růstu cen?
Regulovaná složka, která dle předběžných návrhů ERÚ poroste (otázkou je jen „o kolik“), by měla být v rámci celkové ceny do jisté míry vykompenzována a to poklesem ceny silové elektřiny a ve výsledku by se koncoví spotřebitelé údajně měly dočkat „jen“ mírného růstu cen. To tvrdí vláda a věřme tomu:
Příští rok tyto dotace klesnou na 9,35 miliardy korun. Stát tak ušetří okolo 100 miliard.
— MPO ČR (@mpo_tweetuje) November 8, 2023
Povede to k růstu regulované složky ceny elektřiny, kterou ale u velké části zákazníků vykompenzuje klesající silová složka. Ti se tak výrazného růstu bát nemusí. pic.twitter.com/BXdIWbXTvq
Růst regulované složky oproti letošnímu roku nastane z toho důvodu, že vláda letos hradila ze státního rozpočtu nárůst nákladů v elektroenergetice na krytí technických ztrát v soustavách, náklady na nákup služeb výkonové rovnováhy a náklady na podporu podporovaných zdrojů energie (POZE). Pro rok 2024 už však tyto náklady státní rozpočet krýt nebude, jak uvádí server Měšec.cz.
Proč si za to můžeme částečně i sami?
Tzv. „vodárenský efekt“ říká, že i přes snížení spotřeby energie není cenový pokles pro spotřebitele tak výrazný, jak by se mohlo očekávat a to zejména kvůli fixním nákladům, které se i přes sníženou spotřebu musí rozpočítat na jednotlivé spotřebitele. Takže i když se můžeme snažit chovat racionálně a spotřebu energie omezovat, konstantní či rostoucí fixní náklady neovlivníme a zaplatit je musíme.
Co měla vláda udělat jinak?
Řada odborníků kritizuje vládu za růst regulované složky, který nemusel být takový. Dle ekonomického deníku je chybou, že vláda nenašla shodu nad otázkou, jak naložit s penězi z prodeje emisních povolenek. Právě tyto peníze by mohly (a měly) vykrýt náklady na podporu podporovaných zdrojů energie (POZE), což je jedna z rostoucích regulovaných složek ceny elektřiny.
Jaké další řešení máme?
Nejjednodušším řešením, kterého mohou využít rodinné domy, firmy, ale i bytové domy, je investice do fotovoltaiky. S každým nárůstem cen energií je návratnost investice do fotovoltaiky zrychluje. A je to logické. Pokud dokážeme s vhodně dimenzovaným fotovoltaickým systémem vhodně využít vyrobenou elektřinu z fotovoltaiky ve své domácnosti / firmě nebo ke spotřebě v bytovém domě, rázem nepotřebujeme tolik energie čerpat z distribuční sítě a tím šetříme nemalé částky.
Comments (1)
Jindřich Štěpáneksays:
13. 11. 2023 at 11:58Chtělo by to říci i B. Pokud nebudeme uvažovat ostrovní systémy, tak čím více OZE, tím bude elektřina dražší v době, kdy OZE nebudou stíhat. Takže super mít v létě kWh za 0,5 Kč, ale v zimě bude třeba za 30 Kč, protože čím víc OZE, tím vyšší náklady na záložní zdroje a vyrovnávání sítě.