Dobrá zpráva – závislost EU na fosilních palivech klesla na rekordně nízkou úroveň

Fosilní paliva se v prvních šesti měsících tohoto roku postarala o výrobu pouhých 33 % elektřiny v EU. Energie vyrobená z fosilních paliv v EU dosáhla v první polovině roku 2023 rekordního minima – jde o její historicky nejnižší podíl na energetickém mixu Evropské unie. V první polovině roku 2023 potřebovalo 27 členských států na výrobu elektřiny hned o celých 17 procent méně fosilních paliv než ve stejném období v roce 2022.

Nejde nicméně o žádné zásadní překvapení, neboť pokles důležitosti fosilních paliv je výsledkem dnešní doby. A to i z důvodu, že uhlí a plyn jsou v současné době příliš drahé a zároveň méně šetrné k životnímu prostředí, tudíž EU je omezuje.

Proč v EU klesla výroba pomocí fosilních paliv?

Nicméně pouze trend odchodu od fosilních paliv nehrál v tomto poklesu roli, i další faktory se do něj promítly. Tento pokles energie vyrobené z fosilních paliv byl totiž způsoben i citelným poklesem poptávky po elektřině. Po ruské invazi na Ukrajinu zavedla EU řadu opatření ke snížení poptávky poté, co prudce vzrostly ceny plynu. Mírná zima navíc zaznamenala v první polovině roku 2023 pokles spotřeby energie o 5 procent.

Dále rostlo i množství solárních a větrných elektráren, což rovněž přispělo k poklesu. Řečí čísel jenom solární energie se v prvních šesti měsících roku postarala o výrobu o 13 procent více elektřiny než ve stejném období loňského roku. Nicméně je potřeba počítat s tím, že poptávka po energii poroste – čeká nás například zvýšené používání elektromobilů, které musí být pokryto obnovitelnými zdroji, nikoli fosilními palivy, má-li EU splnit své cíle v oblasti dekarbonizace. Příští roky tedy budou klíčové.

Které země EU zaznamenaly největší pokles energie z fosilních paliv?

Pokles významnosti fosilních paliv byl celoevropský, přičemž výroba elektřiny z nich klesla v 11 zemích nejméně o 20 procent ve srovnání s rokem 2022. Pět členských států, jmenovitě Portugalsko, Rakousko, Bulharsko, Estonsko a Finsko zaznamenalo dokonce více než 30% pokles výroby energie z fosilních paliv.

Aby toho nebylo málo, tak během letních měsíců některé země vůbec nepoužívaly fosilní paliva, která byla tradičním základem jejich energetického systému. Například takové Nizozemsko využívalo v tomto období uhlí pouze pět dní a v červnu zaznamenalo rekordních 17 po sobě jdoucích dní bez používání uhlí.