EU udělala správný krok. Solární panely budou opravdu povinné pro všechny nové budovy

Europoslanci přijali soubor nových opatření, které mají podpořit energetickou nezávislost členských zemí na autoritářských režimech. EU bude uplatňovat nové normy týkající se mimo jiné i solárních technologií. Jejich umístění na každé střeše bude od roku 2028 povinné pro většinu nových a rekonstruovaných budov! Dojde tak k dalšímu masivnímu růstu celého fotovoltaického trhu.

Návrh Evropského parlamentu řeší komplexně problematiku ekologického provozu budov. Cílem je dosáhnout v členských zemích u nových i rekonstruovaných budov provoz s nulovými emisemi. Majitelé domů a bytů budou muset do roku 2033 výrazně snížit jejich energetickou náročnost, a to podle kategorií, které si určí členské země. Nové budovy mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace se budou platit z evropských dotací.

Návrh počítá i s výjimkami

Návrh ale počítá i s výjimkami, jako jsou například kostely, historické památky, technické nebo jen dočasně využívané budovy apod. O přesné znění nového právního předpisu z rukou europoslanců se ale zatím ještě nejedná.

Hovoří se také o tom, že výjimku mohou dostat i tzv. sociální bydlení, kde by kvůli renovacím rostl neúnosně nájem. Nicméně podle nové direktivy by měly být všechny nové budovy, které jsou určeny pro obytné nebo komerční účely, vybaveny solárními střechami, pokud to výstavba a technologie dovolí.

Zatím není jasné, jak přísné budou normy, ale cílem je zvýšit výrobu čisté energie a snížit emise skleníkových plynů.

Fotovoltaický segment bude růst

Fotovoltaické panely jsou významným zdrojem obnovitelné energie a mohou být účinným způsobem, jak snížit závislost na fosilních palivech. Kromě toho by „solární střechy“ mohly snížit energetickou závislost nových budov a snížit náklady na energie.

Tento akt Evropské Unie by mohl znamenat významný rozvoj evropského stavebního průmyslu a mohl by také posílit vývoj nových solárních technologií. Cílem revize směrnice o energetické náročnosti budov je snížit emise, snížit náklady na energie, ale zároveň také vytvořit nová pracovní místa.

Kontroverzní návrh budí emoce

„Dohoda je férová a realistická. Nabízí členským státům flexibilitu, přinese snížení energetické náročnosti budov, tím se lidem sníží poplatky. A zároveň se zajistí pracovní místa díky renovacím, které budeme platit z evropských fondů,“ nechal se slyšet na tiskové konferenci Ciarán Cuffe, irský europoslanec z frakce Zelených.

Jiného názoru je například česká místopředsedkyně evropského parlamentu Dita Charanzová. „V opatření chybí finanční řešení na podporu instalování solárních panelů a také chybí alternativní zdroje v případě zrušení topení fosilními palivy. Musíme si říct, co je skutečně reálné, abychom svými rozhodnutími finančně nezatížili občany,“ uvedla Charanzová v prohlášení.

S nepochopením se návrh setkal u europoslance Alexandra Vondry z frakce konzervativců, dle kterého je opatření „komunistickým“ řešením. „Já bych rád, aby řešení tohohle problému bylo kapitalistické a člověk měl možnost volby. Tohle jsou zase nějaké příkazy a zákazy,“ řekl Vondra.

Pro opatření naopak zvedl ruku český europoslanec Mikuláš Peksa z frakce Zelených, podle kterého by pro majitele nemovitostí představovalo logickou investici. „Investice to bude v tom smyslu, že když velmi neúčinný dům zateplíme, tak náklady na to vydané se nám za nějakých deset let vrátí v úsporách za energie…pokud sám majitel budovy nebude mít zdroje, aby to financoval sám, je tu Evropská investiční banka, která na tyto aktivity poskytne komerčním bankám v jednotlivých státech úvěr a od těch si pak cíleně půjčí lidé. Člověku, který do svého domu takto investuje, se v ideálním případě zaplatí ten úvěr a ještě vydělá něco navíc,“ tvrdí Peksa.