Ve švýcarském kantonu Ticino je v provozu jedna z nejdéle fungujících fotovoltaických elektráren v Evropě. Elektrárna s 288 moduly vybudovanými na ploše o rozloze téměř 500 metrů čtverečních vyrábí elektřinu od roku 1982.
Solární elektrárna Ticino Solare stále funguje
Solární elektrárna Ticino Solare (TISO‐10) funguje na střeše budovy technické vysoké školy nacházející se nedaleko Lugana. Už 13. května 1982 poprvé dodala elektřinu do sítě. Instalovaný výkon činí 10 kW, což bylo ve své době skutečně pozoruhodné.
Celkový stav, ale i takové parametry jako barva a výkon instalovaných solárních článků byly pravidelně kontrolovány a měřeny, a to od roku 1982 až do roku 2017. Výzkumníkům následně trvalo téměř dva roky, než se jim podařilo dát dohromady ze sledovaných dat relevantní závěry.
Dospěli tak ke zjištění, že moduly mají působivou mechanickou odolnost. Nicméně revize provedená po úctyhodných 35 letech provozu konstatovala, že články již vykazují opotřebení. Jednalo se o korozi, výskyt tzv. hot spots (horkých míst), ale i praskliny v článcích nebo závady na propojovacích kabelech.
Většina modulů však stále fungovala dobře a celkově zvládala dodávat nejméně 80 % výkonu, potvrdil Mauro Caccivio, který vede fotovoltaickou laboratoř na University of Applied Sciences v Ticinu.
Mají solární elektrárny šanci dožít se půlstoletí?
Přibližně 21,5 % modulů vykazovalo roční degradaci -0,2 % za rok, což by mělo odpovídat hodnotě slibované výrobcem, zatímco další skupina představující 72,9 % panelů se dostala na hodnoty v rozmezí -0,2 % a -0,7 % za rok.
Elektřina produkovaná tímto způsobem přitom původně nebyla nikterak levná. „Cena za watt u modulů byla stokrát vyšší než dnes. Solární články se vyráběly z křemíkového odpadu pocházejícího z elektronického průmyslu. Teprve Tour de Sol, vůbec první závod s vozidly na solární pohon, dal fotovoltaice ve Švýcarsku nový impuls,“ vyjádřil se na toto téma Caccivio v rozhovoru pro švýcarský časopis Energeia.
A jak to bude dál? Podle výrobců, jako je kupříkladu švýcarská společnost Megasol, činí předpokládaná životnost solárních elektráren asi 50 let, ale může určitě být i delší. V mírném podnebí je jednoznačně reálná životnost minimálně 35 let. Záleží ovšem na materiálu, dodává výzkumný tým další důležitý poznatek.
Mezitím se elektrárna Ticino Solare zdá být němým monumentem, jehož jako by se usilovná práce vědců ani aktuální diskuse nad „zelenou“ energií nikterak nedotýkaly. Svou impozantní výdrž trpělivě předvádí dál.
Napsat komentář