Revoluční změny pro fotovoltaiku. Lex OZE 1 – novela energetického zákona – nahrává už tak rostoucímu oboru

Novela energetického zákona, známá také jako Lex OZE 1, úspěšně prošla senátem a dočkala se také podpisu prezidenta. Co tato novinka znamená pro fotovoltaiku?

Co je Lex OZE 1

Přes poslance novela prošla ve třetím čtení, Lex OZE I (Lex obnovitelné zdroje energie 1) následně oficiálně schválili 11. ledna senátoři a o týden později i prezident republiky, zákon tak může oficiálně vstoupit v platnost během prvního kvartálu letošního roku a dost možná ještě během ledna, případně v únoru.

Praktický dopad této novinky by měl spočívat především v možnosti urychlit využívání obnovitelných zdrojů energie. Dominantně se to projeví především u fotovoltaických elektráren.

Česko v tomto směru prozatím poněkud zaostává, jak v rozhovorech v návaznosti na novelu upozornil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Jedná se přitom o klíčový krok, který by republiku měl vyvázat jednak ze závislosti na ruském plynu, ale i přispět k dekarbonizaci tuzemské energetiky.

Klíčová změna spočívá především ve zjednodušení administrativy pro samovýrobce. Což se dotkne jak domácností v bytových domech, ale také veřejných budov a stejně tak i malých a středních podnikatelů.

1/2 Lex OZE 1 je ve Sbírce! Zvýšení hranice pro povinnost licence na výrobu elektřiny a pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z OZE na 50 kW pomůže především fotovoltaice. Princip posuzování …

— Stepan Chalupa (@S_Chalupa) January 24, 2023

Jaký bude dopad Lex OZE 1 v praxi

Usnadní se tím výstavba obnovitelných zdrojů, a to jednak v podobě malých elektráren, ale také těch větších, jako jsou větrné parky.

Faktem totiž je, že tuzemské firmy již jsou ve stále častějším počtu případů jednoduše odhodlány budovat fotovoltaiku i bez využití dotací. To do středu zájmu postavilo nově nikoli otázku financí, ale především snahu o snížení administrativních překážek.

V rámci novely se proto změnily požadované parametry instalovaného výkonu, které určovaly, v jakém okamžiku je již nutné mít stavební povolení a licenci od Energetického úřadu na výrobu elektřiny. Hranice se zvýšila z původních 10 na 50 kW.

Důležitou změnou ze zákona vyplývající je i zařazení obnovitelných zdrojů o výkonu nad 1 MW mezi stavby veřejného zájmu. Tím je s ostatními předměty téhož druhu zrovnoprávňuje a zajišťuje jim specifickou ochranu.

Pozměňovací návrh přinesl kontroverze

Ovšem je nutné poukázat i na to, že k novele byl rovněž podán protichůdný pozměňovací návrh. Ten neumožňuje instalaci tepelných čerpadel, biomasových kotlů, fotovoltaik či solárních kolektorů, pakliže je budova napojena na centrální vytápění bez ohledu na to, jaké palivo teplárna či elektrárna spaluje.

Což znamená, že domácnosti, které nyní využívají centrální vytápění zemním plynem či uhlím, jednoduše nebudou mít účinnou možnost, jak přejít na „čistý“ zdroj energie. To předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa označil za absurdní.

Následovat byl měl Lex OZE 2

Urychlit by kromě již připravené novely Lex OZE I měl nástup obnovitelných zdrojů v Česku i další legislativní posun v podobě novely s názvem Lex OZE II. Ta deklaruje, že by se všichni spotřebitelé mohli zapojit do výroby a sdílní energie.

Problém však tkví v tom, že zatímco předešlá novela Lex OZE I prošla relativně hladce, „dvojka“ se zastavila už v připomínkovém řízení. Dodavatelé elektřiny si vymohli nárok na možnou jednostrannou změnu podmínek dodávky elektřiny pro každého zákazníka, který se do sdílení zapojí. To připomínkovalo hned několik subjektů – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Energetický regulační úřad.

Prosakují rovněž informace o lobbingu tradičních výrobců energetiky, kteří brojí proti konkurenci. To má údajně stát za obstrukcemi spojenými nyní s Lex OZE II.