Rok 2021 byl extrémně horký, potvrdila NASA

Vesnice Lytton, která se nachází 250 km severovýchodně od Vancouveru, si získala mezinárodní pozornost v době, kdy zde byl stanoven nový kanadský teplotní rekord. Ten činil 49,6 stupně Celsia. Jen o několik dní později tuto ves přitom zpustošil požár, který zabil nejméně dva obyvatele.

Z toho vyplývá jasný závěr: Posledních osm let bylo vůbec nejteplejších v historii, jak potvrdily NASA a Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Rok 2021 se podle agentur zařadil na šesté místo v žebříčku nejteplejších let v historii. Průměrné globální teploty mají přitom jasně stoupající tendenci. Když ovšem odhlédneme od pořadí, zjistíme, že v průběhu roku 2021 se objevila řada varovných znamení, která nám ukazují, jak pozoruhodný byl tento rok z hlediska teplotních extrémů.

To potvrdil i Gavin Schmidt v rozhovoru pro TheVerge.com, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum. Nacházíme se podle něj v úplně nejteplejším desetiletí za mnoho stovek let, či dokonce za několik tisíc let.

Horka sužují Evropu i USA

Ostatně již nyní jsou důsledky horka zřetelně patrné. Změny jsou už podle Gavina Schmidta natolik výrazné, že mají lokální dopad.

V severní Americe panují i v dříve typicky chladnějších oblastech intenzivní letní horka. Koncem června a začátkem července se na severozápadě USA a na západě Kanady museli místní obyvatelé potýkat s rekordními teplotami, které dokonce vedly k poškození povrchu silnic i elektrického vedení.

V kalifornském Údolí smrti bylo v červenci dokonce naměřeno spalujících 54,4 °C. Což by mohlo znamenat překonání světového rekordu pro vůbec nejvyšší teplotu, která byla na planetě historicky zaznamenána. A to dokonce již druhý rok po sobě.

Spalující žár však již nyní útočí i na Evropu. Na Sicílii bylo naměřeno dokonce 48,8 °C, což by pro změnu mohlo znamenat překonání evropského teplotního rekordu (zatím stále odborníky ověřováno). Celkově byl červenec 2021 dále podle NOAA nejteplejším měsícem, jaký kdy lidé zaznamenali.

Lze předpokládat, že Evropa bude muset navíc čelit i jiným teplotním extrémům, než jsou výrazná horka. Připravit se budou muset obyvatelé starého kontinentu na mrazy, sucho, lesní požáry, intenzivnější bouře a záplavy.

Extrémní vedra devastují oceány

Podle výzkumů dosáhlo teplo zadržované ve světových oceánech v roce 2021 rovněž rekordních hodnot. Vlny oceánských veder jsou nyní pravděpodobně dvakrát častější než na počátku 80. let 20. století a mohou mít ničivé následky pro mořský život i pobřežní společenstva. Horko zabíjí korály, vybírá si daň na rybářském průmyslu a může dokonce zhoršit sucha na pevnině.

V roce 2021 mohly být teploty navíc ještě vyšší, nebýt působení klimatického jevu La Niña, chladnějšího protějšku jevu El Niño. Ten se projevuje dočasným zaniknutím obvyklého studeného Peruánského mořského proudu podél Jižní Ameriky. Je nahrazen proudem teplým pocházejícím z rovníkových oblastí.

Globální oteplování dramaticky mění klima planety

K mírně odlišným závěrům došli vědci evropští. Ti nicméně používají i odlišnou metodiku výpočtu. Vyšlo jim proto, že rok 2021 byl pátým nejteplejším rokem v historii. Potvrdilo se také, že se celý svět ve srovnání s předindustriální érou oteplil o více než 1 °C, což je důsledek působení skleníkových plynů uvolňovaných při spalování fosilních paliv.

Odborníci proto vyzývají k přechodu na čistou energii, protože globální oteplování musí zůstat výrazně pod hodnotou 2 °C, aby se zabránilo katastrofickým změnám klimatu. Což ilustrují i vzpomenutá extrémní vedra.

Autor: D. Holanová.